Experti ESA vyhodnocují rizika z rozpadlé družice
Po analýze nedávného explozivního rozpadu americké družice, došli odborníci ESA na kosmické smetí k závěru, že trosky z ní nepředstavují žádným představitelným způsobem zvýšené riziko střetu pro evropské mise.
Družice amerického letectva DMSP-13 (Defense Meteorological Satellite Programme Flight 13) se rozpadla na zhruba čtyřicet kusů v úterý 3. února. Vojenská meteorologická družice byla na nízké oběžné dráze Země ve výšce nad 800 km běžně používané satelity pro dálkový průzkum a některými komunikačními stanicemi.
„Událost není považována za významnou,“ vysvětluje Holger Krag z oddělení kosmického smetí v ESA. „Pokud by se množství sledovaných trosek stabilizovalo na této úrovni, tak jde o událost srovnatelnou se zhruba 250 minulými podobnými incidenty.“
„Pro naše mise – přičemž družice CryoSat-2 je nejblíže výšce, v níž došlo k události – neočekáváme, že by představovala významné riziko.“
Kancelář kosmického smetí ESA vycházela z dat zprostředkovaných střediskem ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu od amerického US Joint Space Operations Center. Provedla analýzy a simulace stávajícího a budoucího prostředí, přičemž vypracovala sérii úhybných manévrů pro evropské mise.
Fragmentace družic je typicky iniciována rozpadem nádrží nebo baterií způsobeném zbytky palubních energetických zdrojů, na které má vliv tvrdé kosmické prostředí.
Rozptyl fragmentů spojených s rozpadem DMSP-13 je přitom mimořádně velký, ovšem největší koncentrace trosek zůstává poblíž výšky, v níž družice operovala. A to je zhruba sto kilometrů nad drahou, kterou typicky využívají satelity ESA. Trosky přitom budou v následujících letech a dekádách pomalu klesat.
Iniciativa ESA Clean Space (Čistý vesmír) – jejím úkolem je omezovat dopady fungování kosmického průmyslu na prostředí Země i vesmíru – se snaží najít nové technologie, které budou snižovat množství kosmického smetí na nízkých oběžných drahách, kde je největší provoz. Při oběžných rychlostech totiž může i matička o velikosti 1 cm zasáhnout třeba družici silou ručního granátu.
Ve dnech 17. a 18. března se techničtí experti ESA setkají ve středisku ESTEC (European Space Research and Technology Centre) v Noordwijku (Nizozemsko), kde budou diskutovat technologie řízení kosmického smetí: metody bezpečného odstraňování družic z nízkých oběžných drah dříve, než se rozpadnou, a stejně tak omezení rizik plynoucí z vracejících se družic.
„Mezinárodní pravidla hovoří o tom, že družice na nízkých drahách z nich musí být odstraněny do 25 let po konci své mise,“ komentuje vedoucí iniciativy Clean Space Luisa Innocentiová. „A je jedno, jak to bude provedeno. Zdali ponecháním ve výšce, kde přirozený odpor zbytkové atmosféry zajistí jejich zánik v hustých vrstvách atmosféry, nebo odesláním na méně využívané oběžné dráhy.“
„Výzvou přitom je zavedení těchto dobrovolných metod udržování kosmického prostředí a zároveň zajištění minimalizace jejich dopadu na vlastní misi. To se týká především družic z nižších hmotnostních kategorií.“
Projekce ukazují, že množství kosmického smetí poroste díky řetězovým reakcím. Nestalo by se tak jen v případě, že jednotlivé velké kusy – vysloužilé družice nebo horní stupně nosných raket – budou pravidelně odstraňovány.
Mse ESA e.DeOrbit procházející dnes předběžnými fázemi A a B, která směřuje ke startu v roce 2021, je určena k demonstraci aktivního odstraňování kosmického smetí.
